TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 29.4. Robert

Všechny rubriky

Próza

> Próza

> Povídky

> Fejetony

>		Úvahy

> Pohádky

> Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

MY
Autor: Věza (Občasný) - publikováno 9.5.2011 (11:55:23)

Naše společná cesta časem vede od nikud do nikam.

Nekonečně světelných let se spojeni pohupujeme vesmírem.

Všechny naše životy zakončí melodie zvonkohry,

abychom znovu k sobě vztáhli ruce a vzlétli opětovně do oblak.

Naše nekonečno je tiché, naše nekonečno se nazývá - MY.

Poznámky k tomuto příspěvku

JanaM (Občasný) - 9.5.2011 > Od nikud do nikam?....přemýšlím nad tím...představila jsem si na základě těchto slov ten nekonečný prostor, který byl těmito slovy vyjádřen, ale...od nikud nikam?...já nevím...Vesmír má řád, cesta musí vést od něčeho k něčemu...promiň, zamyslela jsem se :-), třeba jsem to nepochopila :-) Je to zvláštní úvaha, čtu si ji ještě jednou...ještě se vrátím, třeba to uvidím jak mám :-) zatím tedy nehodnotím (to je drzost, co? :-)) )

		<reagovat

Bajata (Občasný) - 12.5.2011 > Vzdáleně mi to připomíná příběh z knihy ,,U řeky Piedra jsem usedla a plakala." A ,,Prstýnek z vlasů." ...co zbyly na dlažbě. Jen křídla holubí vznesla se vzhůru.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + šest ?

Napsat autorovi (Občasný)